Řešené území se nachází v katastrálním území Praha Hostivař, v geografickém středu Hostivaře. Celková velikost řešeného území, jež je podélného tvaru, což je dáno osou Měcholupského potoka, je 15,2 ha. Řešená oblast je ze všech stran ohraničena stabilizovanými územními prvky – ze severu železniční tratí, z jihu objekty studentských kolejí a bytové zástavby, ze západu bytovými domy v ulici Kozmíkova.
Přestože je řešené území dobře dopravně dostupné, není zde zatím založena žádná urbánní struktura. Z absolutní většiny je nyní řešené území veřejným prostorem a obsahuje především dopravní infrastrukturu a neudržovanou zeleň. Středem území prochází od jihu k severu dopravně vytížená ulice Průmyslová, na niž navazuje ulice Plukovníka Mráze, která obsluhuje přilehlé sídliště. Větší plochu zabírá tramvajová smyčka na východ od ulice Průmyslová. Kromě průmyslového areálu Půmevek Real a sportovního hřiště na hokejbal při severovýchodním okraji řešeného území, zabírá zbytek plochy neuspořádaná veřejná zeleň a ulice nižšího dopravního významu.
Jsou definovány dvě zastavitelné zóny. Zadavatel předpokládá, že v nich budou umístěny byty, obchody, služby, budova Úřadu MČ Praha 15, poliklinika, mateřská škola a budova městské policie. Pojmenování lokalit je zavedené a objevuje se dále v dokumentech k soutěži.
Severní zastavitelná zóna
V zóně se nyní nachází především nekoncepční zeleň, vzniklá neřízenou sukcesí, dále areál Půmevek a ulice U Hostivařského nádraží. Území se poměrně výrazně svažuje k patě Měcholupského potoka, jenž se nachází na jižní hraně severní zastavitelné zóny.
Jižní zastavitelná zóna
Majoritní část zóny zabírá současná tramvajová smyčka a silniční vozovka, jež je určena především pro městskou autobusovou dopravu.
Majetkoprávní struktura je v řešeném území složitá a hranice pozemků nerespektují žádný zastavovací plán. Soutěžní návrh se stane podkladem pro případné pozemkové úpravy.
Původní ves Hostivař se nachází přibližně 1 kilometr jihozápadně od řešeného území, které významně ovlivnily dopravní stavby. V roce 1871 byla zprovozněna Dráha císaře Františka Josefa (dnešní IV. železniční koridor). Dle zastavovacích plánů byla po první světové válce realizována nízkopodlažní zástavba především v dnešních ulicích Hostivařská a Pod Stanicí. Z nádraží Hostivař byla před druhou světovou válkou napojena vlečka, která se později stala základem dnešní největší průmyslové zóny v Praze. V 50. letech byla velkým impulsem pro rozvoj výstavba páteřní ulice Švehlova, včetně tramvajové tratě, která měla točnu na náměstí Josefa Marata. V 50. a 60. letech byla v Hostivaři realizována nízkopodlažní rezidenční zástavba v duchu původních zastavovacích plánů z první republiky. Začátkem 70. let začala mohutná výstavba jak průmyslové zóny, tak výškových rezidenčních budov, které se staly základem dnešního sídliště Hornoměcholupská. Na přelomu 70. a 80. let byla tramvajová trať prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a koncept sídliště v duchu socialistického urbanismu byl tak dokončen. S výstavbou tramvajové smyčky byl regulován Měcholupský potok a byla postavena retenční nádrž. Okolní městská krajina nebyla koncepčně pojata, čímž došlo k nekontrolovatelnému rozrůstání náletových dřevin až do současného stavu. V letech 2014–2016 byla postavena současná podoba nádraží Hostivař s průchodem pod železnicí.